Kartářka Janka Avelange

Janka Avelange

Osobný kód 172

Kartářka Večernice

Večernice

Osobný kód 159

Cesta k trvalé lásce - překonání minulosti

Předchozí část jsme končili jednou z rad, že se svým partnerem, se kterým to myslíme vážně, je dobré komunikovat o dětství a rodičích. Je důležité pochopit, odkud jste oba vyšli, jaký svět obklopoval vaše rodiče a konečně, co vás oba formovalo, dokud jste se nesetkali.

Cesta k trvalé lásce - překonání minulosti

Umění osvobození se jeden pro druhého

Každý z nás se narodil spojením jednoho muže a jedné ženy. V partnerství je důležité splynutí těla a duše v jedno. I my jsme jedním tělem svého otce i matky. Předali nám určité informace i dary. Podle víry, kterou má každý v sobě, můžeme říci, že rodiče byli důležitými, formujúcimi prostředníky nového života bytosti, která se přišla na tuto Zemi učit. Rodiče spojovalo tehdy určité pouto podbarvené touhou, možná i projekcemi a představami. Každý z nich šel do vztahu s určitým záměrem. Pokud jste měli štěstí, tak i s čistou láskou, kde se chtěli jeden druhému oddat bez egoistických projekcí. To by byl ideální vstup do tohoto světa a velký dar nebes, a vy byste asi nečetli tyto stránky kvůli problému v partnerství, ale jen ze zvědavosti. Okolnosti i zkušenosti z raného dětství nás ovlivnili a také ovlivňují snad i dosud. Už hned od začátku jsme dostali lekci, někdo lehčí, jiný těžší. Pro pevný a trvalý vztah je zvládnutí a pochopení řízení rodičů důležité. Rodiče byli našim prvním párem, který jsme viděli před sebou jako určitý vzor.

Nenávist či vztek na prostředí v rodině, není dobrým startem pro výběr životního partnera.

V dětství jsme jistě dělali spoustu věcí násilím. Rodiče nám často bránili v rozletu tím směrem, kterým jsme chtěli my jít. Hledali jste řešení, jak vyváznout ze situace v rodině, která vám nevyhovovala. Často je jím útěk do rychlého vydaje či ženění, přičemž si mladý člověk řekne: Nikdy tak jako oni, resp. jako matka či otec! Hledá si úplně jiného partnera, jen aby se neopakovalo to, co ve své rodině někdy přímo nenávidí.

Smíření se s minulostí

Mnozí lidé však vyšli z těžkých poměrů a rozháraných manželství, a přitom žijí v dobrém manželství. Pochopili, nebo se snažili pochopit, proč jejich otec a matka jednali tak, jak jednali. Pokud rodiče dělali mezi sebou i hrozné věci, nemuseli jim to odsouhlasit a souhlasit s nimi, ale dokázali jim odpustit. Nehledí již do minulosti, mají ji za sebou, protože se s ní smířili, čili osvobodili se pro budoucnost a zdravý růst partnerského vztahu. Pokud to udělají oba partneři, začínají s čistým stolem, na který si mohou začít nosit jídlo, které jim chutná i prospěje k jejich společnému růstu.

Muž, který má nevyřešený spor se svou matkou ještě z dětství, si bude hledat úplně jinou ženu, aby se mu neopakovaly situace, které zažil v rodině. Ze začátku je nadšený, že se osvobodil od rodiny a našel tu pravou. Dokonce i s matkou může tehdy začít dobře vycházet či zapomenout na spor, který byl mezi nimi. Období zamilovanosti však dříve či později projde. Zde se muž začne dívat na svou partnerku jinýma očima, přes filtr, který měl předtím, neboť spor s první ženou v jeho životě, matkou, nemá v sobě vyřešen. Nakonec objevuje vlastnosti, které ho iritovali na matce i u své manželky. Stává se to zejména tehdy, pokud přijdou děti a muž vidí svou manželku v roli matky. Dobře víme, že s dětmi přicházejí radosti do partnerství, ale i problémy. Pokud se nakulminují, často nám prasknou nervy. Nakonec si muž řekne: Všechny ženy jsou stejné...

Žena, která měla v dětství problém s otcem, je na tom podobně. Její otec mohl být například sukničkář. Z obavy, aby nedopadla tak, jako její matka, bude si hledat muže nepříliš atraktivního, aby se na něj nelepili ženy a ona by tak zůstala nakonec sama. Muž jí nahradí vlastně jen otce, který se nevěnoval rodině, a tím pádem i jí. Později jí však začne vadit na muži, že se o sebe nestará, není dost přitažlivý, tak jak byl její otec. Objeví se v začarovaném kruhu. Výčitky ženy ovšem půjdou muži na nervy, a tak si začne hledat "svou pravou" jinde. Žena, která nechtěla pochopit svého otce, si nakonec řekne tak jako v předchozím případě muž: Všichni muži jsou stejní...

Toto byly příklady rozporů opačných pohlaví. Přesně tak je ovšem třeba smířit se stejným pohlavím rodiče. Dcera se má smířit se svou matkou, aby později nedělala stejné chyby jako ona. Často ovšem z panického, a skrývaného strachu přijde o zažití zkušenosti, které by možná hravě zvládla, kdyby se je nebála a přijala tu svou část své matky v sobě, kterou nenávidí, např. přílišná obětavost pro rodinu. Dokonce některé ženy odmítají být matkou, jen aby nedopadli tak jako ona. Syn se má smířit s rolí svého otce v dětství. Je třeba, aby pochopil svého otce a nekonal slepě, zcela opačně než on.

Pokud naši rodiče dělali něco nesprávně, máme jim to odpustit. Pokud byly autority, nemáme opakovat jejich chyby, a dokonce následovat jejich poklesky. Vymlouvat se, že to mám v genech, je velmi jednoduché. Kde máme svou svobodnou vůli?

Rovnocenné partnerství

Třetím tvrdým oříškem budou sourozenecké vztahy a jejich průběh během našeho dětství i dospívání. Častý je přenos sourozeneckého vztahu do partnerství. Pokud jste byli nejstarší, museli jste se starat o svou mladší sestru, můžete nyní "ze zvyku" přenášet své postoje k ní na partnerku. Partnerství má být rovnocenné spojení dvou lidí a ne vychování mladší sestřičky či bratříčka! Na druhé straně, pokud jste byli mladší, spoléhat se, že vše je na bedrech partnera, jako staršího sourozence, vám jistě nebude váš partner dlouho tolerovat.

Jiný případ může nastat, pokud jste byli na svého sourozence příliš vázaní. Možná jste tvořili ideální sourozenecký pár, a teď hledáte u vašeho partnera dalšího sourozence. Sourozenecká láska je však jiná než partnerská. Váš bratr nebo sestra má nárok na svůj partnerský život, a přitom od vašeho partnera můžete dostat tolik nového, že se vyplatí odpoutat se od dětských dob, a přitom si uvědomit, že dětství skončilo! Dospělost, pokud jsme opravdu dospělí a dozrání, je také krásná! Rivalita mezi sourozenci je častá. Odpustit sobě i sestře, že jste nebyli vždy na prvním místě u rodičů, je důležitá.

V partnerské lásce se nesoutěží, spíše se máte doplňovat. Tak jako muž a žena, nebo Slunce a Měsíc, Mars a Venuše.

Mnozí z vás, milí čtenáři, máte již druhý či x-tý vztah. Pro vás je důležité pochopit, že to máte složitější, neboť je třeba si strávit, odpustit a pochopit toho víc. Zde přidáme další úkol, abyste se smířili i s předchozím vztahem. Je jedno, jak ten vztah dopadl a i to, kdo s kým se rozešel. Ať vás při tom vede čistá láska bez zbytečných projekcí či manipulací z obou stran. Dokud chcete opravdu porozumět vašemu partnerovi a necháte se vést čistou láskou k němu, jistě se vám to podaří.

Minulosti se nemůžeme zbavit, musíme ji přijmout, smířit se s ní, pochopit, a to nejhlavnější: odpustit. Partner vám v tom může pomoci, ale gro musíte udělat sami. Důležité ovšem je, abyste se neurazili, pokud vám nastaví pověstné zrcadlo a ukáže obraz vaší rodiny. Pokud máte velké traumata z dětství, vyhledejte dobrého psychologa či až psychiatra.

Zpracované volně podle knihy Hanse Jellouscheka - Desatero trvalé lásky