Máma mě nikdy nezklamala
Všední den. Pro mě výjimečný tím, že moje dcera maturovala a vracela se vlakem z Lučence domů. Chtěla jsem jí připravit slavnostní atmosféru, aby na tento okamžik nezapomněla.
![Máma mě nikdy nezklamala](/fotografie/img595/vlak.jpg)
Dělala jsem poslední přípravy, vtom se se mnou začalo dít něco divného. Jakoby jsem odešla ze své kuchyně do jiné dimenze, pocítila jsem, že mé srdce pracuje na plné obrátky a něco mi říkalo, že moji blízcí jsou v nebezpečí. První, co mi napadlo, byla moje máma. Pamatuji si, že jsem ji nahlas prosila, aby zachránila mou dceru. Pak jsem se fyzicky opět vrátila do své kuchyně a uvažovala jsem nad tím, co se dělo, ale vysvětlení jsem nenašla. O pár hodin praštili vchodové dveře, moje dcera se vracela domů. Ulevilo se mi a v duchu jsem si řekla: “Stárneš, Marta, nic se nestalo, tvá dcera se vrací živá a zdravá.” Mýlila jsem se. Skutečně se něco stalo a já věřím, že mi pomohla moje máma. Martinka mi vyprávěla příběh, který mě o tom přesvědčil. Bylo to v době Havlové amnestie. Mnozí propuštění vězni cestovali domů. Jeden z nich cestoval s Martinkou v jídelním voze a žádal číšníka, aby mu nalil alkohol. Ten odmítl a moje dcera, která seděla nejblíže k němu, se stala rukojmí. Chytil ji pod krkem, přiložil k němu nůž a dožadoval se plného pohárku pod hrozbou, že ji podřízne. Dcera se nebránila, nekřičela, možná proto ji po chvíli pustil (nebo pomohla máma?) a s nožem v ruce se vrhl na další dívku. Incident skončil zásahem trénovaného kuchaře, který zpacifikovat útočníka a odevzdal ho do rukou policie. Bývalý vězeň se v průběhu čtyř hodin stal opět tím, čím byl. Nevím, možná v tomto případě sehrála hlavní roli odvaha mé dcery, já jsem však přesvědčena, že jí pomohla moje máma, která to udělala vždycky, když jsem ji zavolala.
Čtenářka Marta