Sny a moderní výzkum

Napsal jsem několik článků, jak se se sny pracuje a jaké je jejich využití v praktickém životě. Ale jak se na to dívá moderní výzkum snů?

V oblasti výzkumu spánku a snů se udělal velký pokrok. Pomocí moderních technik výzkumu od neurochirurgie až po komplikované elektronické přístroje a nových poznatků o lidském mozku, centrální nervové soustavě a biochemii se podařilo vědcům popsat mnoho z toho, co se děje když soustavně sníme a konečně se vneslo světlo do tmy zahalené tabu a pověrami. Fyziologie spánku je oblast vědy, která se týká několika odvětví vědy a nejen medicíny. Zjistilo se, že spánek není jednotný psychický stav, ale že probíhá podle stanoveného rytmu a že existuje pět charakteristických stádií spánku, které se od sebe výrazně liší:

• Uvolněné bdění - během tohoto období převládají alfa vlny, vynořují se vzpomínky, spontánně myšlenky, tělo je uvolněné.
• Usínání - nejlehčí spánek - dřímoty. Alfa vlny nyní zmizí a nahradí je theta vlny. Mohou se vyskytovat optické i akustické smyslové vjemy.
• Lehký spánek - v mozkových vlnách zaznamenávaných na elektrocefalograme se objevují výchylky, ožívají vzpomínky dne.
• Středně hluboký spánek - nyní theta vlny vystřídají ještě pomaleji delta vlny - začínají se vytvářet různé snové obrazy.
• Hluboký spánek - převládají delta vlny - fáze hlubokého spánku tvoří asi pětinu celkového nočního odpočinku, začínáme zapojovat naše podvědomí, ve kterém jsou různé informace či z minulosti nebo současnosti.

Těchto pět stádií spánku se nám v průběhu noci opakují. Teprve když proběhne všech pět stádií, nastanou v nejlehčím spánku fáze REM. V těchto REM fázích spící sní, přičemž může trvat tato fáze od 3 do 60 minut. Zajímavostí je, že v každé fázi spánku je člověk schopen přijímat, zpracovávat podněty a zpracovávat je, i když jiným způsobem než ve stavu bdění. Výzkumy ukazují, že spánek splňuje vedle čistě biologické funkci i důležitou psychickou funkci.